Magisterská státní závěrečná zkouška – navazující studium

Okruhy otázek – Učitelství hudební výchovy pro základní školy, střední školy a základní umělecké školy

KHV/QZN1 Historicko-teoretická analýza skladby

1. Chorální melodie s latinským textem, česká duchovní píseň – interpretace notových ukázek, duchovní hudba středověku, její funkce a formy noty
2. Středověká jednohlasá nebo vícehlasá píseň – interpretace notových ukázek, světská hudba ve středověku, její společenské funkce, odraz forem rytířského života, hudební formy, žánry noty
3. Vícehlasá píseň s melodií v tenoru/moteto – interpretace notových ukázek, hudba renesance a reformace v 15. a 16. století, hudební formy a druhy, jejich funkce noty
4. Árie – analýza skladby, opera a další útvary vokální hudby baroka a klasicismu, recitativ, árie, funkce noty
5. Věta houslového koncertu/concerta grossa, např. Vivaldi, Corelli, Bach, Händel – analýza skladby, orchestrální hudba pozdního baroka noty (1)   noty (2)
6. J. S. Bach: fuga g moll z Temperovaného klavíru – analýza skladby, hudba baroka pro klavír noty
7. W. A. Mozart/L. v. Beethoven: sonátová nebo rondová věta – analýza skladby, formy instrumentální hudby klasicismu noty (1)   noty (2)
8. A. Dvořák: Humoreska/B. Smetana: Polka – analýza skladby, charakteristické nebo taneční žánry v hudbě 19. století, formální a funkční stránka noty (1)   noty (2)   noty (3)
9. F. Schubert: Lindenbaum – analýza skladby, romantická píseň, typy, autoři noty
10. B. Smetana: Vltava, partitura – analýza skladby, programní symfonická hudba 19. století, formy, typy hudebního vyjádření mimohudebního obsahu noty
11. B. Bartók: Rumunské tance, Sz. 56, V, VI – analýza skladby, neofolklorismus, modalita v evropské hudbě 20. století, významní představitelé nebo školy, jejich inspirační zdroje a hlavní rysy hudebního jazyka noty (1)   noty (2)
12. W. Lutoslawski: Smuteční hudba, 1. věta, Prolog – analýza skladby, dodekafonie a serialismus v hudbě 20. století, způsoby uplatnění řadového principu, obecné a individuální rysy u hlavních představitelů noty

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

QZN2 Didaktika hudební výchovy

Tematické okruhy

1. Hudebně výchovný proces ve škole, jeho činitelé, osobnost učitele Hv a jeho žádoucí předpoklady k učitelské práci, činnostní charakter HV, uplatňované druhy hudebních činností na ZŠ a jejich vztahy.
   Uplatnění didaktických zásad v hudební výchově: zásada aktivity žáků, zásada názornosti a příklady jejího respektování, zásady přístupnosti a přiměřenosti, soustavnosti a posloupnosti, zaměřenost na rozvíjení hudebních schopností a dovedností a osvojování hudebních poznatků.
2. Podstata Orffova Schulwerku, jeho základní rysy, hudební tvořivost a improvizace, využití elementárních hudebních nástrojů na 2. stupni ZŠ, způsoby vytváření nástrojových doprovodů k nacvičovaným písním.
   Pohyb spojený s hudbou jako jedna z hudebních činností v rámci všeobecné hudební výchovy, smysl a cíl této činnosti především v rozvíjení rytmického cítění, hra na tělo, pohyb jako variace a kombinace chůze a tanečních kroků se zřetelem k vnímané hudbě.
3. Plánování hudebně výchovné práce, uplatnění tematického principu, struktura hodiny hudební výchovy, příprava učitele, činitelé ovlivňující přípravu (analýza učiva, metodická příprava, učitelské dovednosti). Efektivita hodiny.
4. Problém nezpěvnosti části žáků, příčiny a projevy nezpěvnosti, důsledky v kolektivním zpěvu žáků, didaktické prostředky nápravy – individuální přístup, volba hlasové polohy, sluchová zaměřenost, zrakový názor, návyky kultivovaného tvoření tónu.
5. Pěvecká činnost a její postavení ve vztahu k ostatním hudebním činnostem, problematika výběru materiálu se zřeteli vzdělávacími a estetickými, nástin postupu při nácviku písně ve spojení s přípravnými cvičeními hlasovými, rytmickými a intonačními.
   Hlasová výchova jako složka pěvecké činnosti, její cíl, zaměření, metody rozvíjení a kultivace pěveckého projevu v průpravných cvičeních dechových, fonačních a artikulačních.
6. Vokální intonace jako složka pěvecké činnosti, její smysl v rozvíjení hudebních představ, podstata tonálních metod, osvětlení principů Danielovy metody opěrných písní, vztah mezi imitací a intonací při nácviku melodie osvojované písně.
7. Improvizace jako hudební činnost směřující ke konstrukční stránce hudby. „Hra na ozvěnu“ jako zácvičná improvizační hra. „Hra na otázku a odpověď“ jako improvizace polověty. Principy podobnosti a kontrastu.
8. Pomůcky a didaktická technika pro hudební výchovu, vybavení učebny pro hudební výchovu, pomůcky pro jednotlivé druhy hudebních činností, audiovizuální technika, učitelův nástroj.
9. Práce s konkrétní písní:
   pěvecké předvedení písně (i vedlejší hlasy), nástrojový doprovod, dirigování (taktování), analýza písně z aspektů muzikologických a didaktických (motivační prostředky, práce s textem, přípravná cvičení, volba metody pro nácvik melodie, využití pomůcek, vztahy k dalším hudebním činnostem, zapojení do struktury hodiny).

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

Student u SZZ z didaktiky HV předloží své portfolio.

Zkoušky mají ústní formu. Otázky jsou zadávány losováním. Studentovi jsou na přípravu k dispozici orazítkované papíry, které mohou sloužit jako podklad při ústní zkoušce. Čas určený na přípravu každého z předmětů je přibližně 30 minut. Pro zdárné ukončení SZZ musí student splnit oba předměty. Nezdar ve kterémkoli z nich neguje celkový výsledek SZZ. S výsledky jsou studenti seznámeni po skončení SZZ týž den. Při neúspěšném pokusu bezprostředně po skončení každého z předmětů. O celkovém hodnocení a výsledku rozhoduje součet kladných i záporných hlasů jednotlivých členů zkušební komise na neveřejném zasedání. U SZZ se hodnotí věcná správnost a plynulost projevu. Zkouška každého předmětu může trvat maximálně 30 minut. Student je povinen se přihlásit k oběma předmětům současně.

Okruhy otázek – Učitelství hry na nástroj nebo zpěvu pro střední školy a základní umělecké školy

 (jednooborové navazující studium)

Předměty státní závěrečné zkoušky jsou:

KHV/QZNS1 Historicko-teoretická analýza skladby
KHV/QZNS2 Didaktika hudební výchovy
KHV/QZNS3 Absolventský koncert v rozsahu recitalu
KHV/QZNS4 Metodika hlavního oboru

KHV/QZNS1 Historicko-teoretická analýza skladby

1. Chorální melodie s latinským textem, česká duchovní píseň – interpretace notových ukázek, duchovní hudba středověku, její funkce a formy noty
2. Středověká jednohlasá nebo vícehlasá píseň – interpretace notových ukázek, světská hudba ve středověku, její společenské funkce, odraz forem rytířského života, hudební formy, žánry noty
3. Vícehlasá píseň s melodií v tenoru/moteto – interpretace notových ukázek, hudba renesance a reformace v 15. a 16. století, hudební formy a druhy, jejich funkce noty
4. Árie – analýza skladby, opera a další útvary vokální hudby baroka a klasicismu, recitativ, árie, funkce noty
5. Věta houslového koncertu/concerta grossa, např. Vivaldi, Corelli, Bach, Händel – analýza skladby, orchestrální hudba pozdního baroka noty (1)   noty (2)
6. J. S. Bach: fuga g moll z Temperovaného klavíru – analýza skladby, hudba baroka pro klavír noty
7. W. A. Mozart/L. v. Beethoven: sonátová nebo rondová věta – analýza skladby, formy instrumentální hudby klasicismu noty (1)   noty (2)
8. A. Dvořák: Humoreska/B. Smetana: Polka – analýza skladby, charakteristické nebo taneční žánry v hudbě 19. století, formální a funkční stránka noty (1)   noty (2)   noty (3)
9. F. Schubert: Lindenbaum – analýza skladby, romantická píseň, typy, autoři noty
10. B. Smetana: Vltava, partitura – analýza skladby, programní symfonická hudba 19. století, formy, typy hudebního vyjádření mimohudebního obsahu noty
11. B. Bartók: Rumunské tance, Sz. 56, V, VI – analýza skladby, neofolklorismus, modalita v evropské hudbě 20. století, významní představitelé nebo školy, jejich inspirační zdroje a hlavní rysy hudebního jazyka noty (1)   noty (2)
12. W. Lutoslawski: Smuteční hudba, 1. věta, Prolog – analýza skladby, dodekafonie a serialismus v hudbě 20. století, způsoby uplatnění řadového principu, obecné a individuální rysy u hlavních představitelů noty

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

QZNS2 Didaktika hudební výchovy

Tematické okruhy

1. Hudebně výchovný proces ve škole, jeho činitelé, osobnost učitele Hv a jeho žádoucí předpoklady k učitelské práci, činnostní charakter HV, uplatňované druhy hudebních činností na ZŠ a jejich vztahy.
   Uplatnění didaktických zásad v hudební výchově: zásada aktivity žáků, zásada názornosti a příklady jejího respektování, zásady přístupnosti a přiměřenosti, soustavnosti a posloupnosti, zaměřenost na rozvíjení hudebních schopností a dovedností a osvojování hudebních poznatků.
2. Podstata Orffova Schulwerku, jeho základní rysy, hudební tvořivost a improvizace, využití elementárních hudebních nástrojů na 2. stupni ZŠ, způsoby vytváření nástrojových doprovodů k nacvičovaným písním.
   Pohyb spojený s hudbou jako jedna z hudebních činností v rámci všeobecné hudební výchovy, smysl a cíl této činnosti především v rozvíjení rytmického cítění, hra na tělo, pohyb jako variace a kombinace chůze a tanečních kroků se zřetelem k vnímané hudbě.
3. Plánování hudebně výchovné práce, uplatnění tematického principu, struktura hodiny hudební výchovy, příprava učitele, činitelé ovlivňující přípravu (analýza učiva, metodická příprava, učitelské dovednosti). Efektivita hodiny.
4. Problém nezpěvnosti části žáků, příčiny a projevy nezpěvnosti, důsledky v kolektivním zpěvu žáků, didaktické prostředky nápravy – individuální přístup, volba hlasové polohy, sluchová zaměřenost, zrakový názor, návyky kultivovaného tvoření tónu.
5. Pěvecká činnost a její postavení ve vztahu k ostatním hudebním činnostem, problematika výběru materiálu se zřeteli vzdělávacími a estetickými, nástin postupu při nácviku písně ve spojení s přípravnými cvičeními hlasovými, rytmickými a intonačními.
   Hlasová výchova jako složka pěvecké činnosti, její cíl, zaměření, metody rozvíjení a kultivace pěveckého projevu v průpravných cvičeních dechových, fonačních a artikulačních.
6. Vokální intonace jako složka pěvecké činnosti, její smysl v rozvíjení hudebních představ, podstata tonálních metod, osvětlení principů Danielovy metody opěrných písní, vztah mezi imitací a intonací při nácviku melodie osvojované písně.
7. Improvizace jako hudební činnost směřující ke konstrukční stránce hudby. „Hra na ozvěnu“ jako zácvičná improvizační hra. „Hra na otázku a odpověď“ jako improvizace polověty. Principy podobnosti a kontrastu.
8. Pomůcky a didaktická technika pro hudební výchovu, vybavení učebny pro hudební výchovu, pomůcky pro jednotlivé druhy hudebních činností, audiovizuální technika, učitelův nástroj.
9. Práce s konkrétní písní:
   pěvecké předvedení písně (i vedlejší hlasy), nástrojový doprovod, dirigování (taktování), analýza písně z aspektů muzikologických a didaktických (motivační prostředky, práce s textem, přípravná cvičení, volba metody pro nácvik melodie, využití pomůcek, vztahy k dalším hudebním činnostem, zapojení do struktury hodiny).

Otázky jsou totožné s uvedenými tematickými okruhy.

Student u SZZ z didaktiky HV předloží své portfólio.

QZNS3 Absolventský koncert v rozsahu recitálu

QZNS4 Metodika hlavního oboru

Tematické okruhy

Hlavní obor hra na klavír

1. Předpoklady ke hře na nástroj. Hlediska výběru žáků. Charakteristika úvodní vyučovací lekce. Seznámení s žákem.
2. Metodické principy v období před vznikem psychofyzických škol, psychofyzické metody 2. pol. 19. století, vztah k Th. Leschetizkému.
3. Česká klavírní metodika v minulých stoletích a školy hry na klavír užívané v minulosti. Vilém Kurz – charakteristika pedagogických principů. Technické základy klavírní hry.
4. Práce s nadanými dětmi předškolního věku. Klavírní školička autorek Janžurové a Borové, české i zahraniční klavírní školy pro začátečníky používané na ZUŠ, jejich přednosti a zápory
5. Polyfonní a technická instruktivní literatura v rozvoji žáků na 1. a 2. stupni ZUŠ
6. Přednesová česká a světová literatura na I. a II. stupni ZUŠ. Přehled a charakteristika.
7. Stavba vyučovací lekce, optimální postup při nácviku skladby, metodika samostatné přípravy žáka, kontinuita s prací ve škole.
8. Dílčí metodické problémy výuky klavírní hry. Např. počítání, práce s hudební frází, prstoklady, čtení z listu, princip názorného předvedení, hra zvlášť. Pedalizace.
9. Příprava pedagoga na vyučování, osnovy výuky klavírní hry na ZUŠ. Jejich tvořivá aplikace. ŠVP.
10. Významní čeští klavírní pedagogové minulosti i současnosti.

V případě KHV/QZNS1, KHV/QZNS2 a KHV/QZNS4 jde o ústní zkoušky. Otázky jsou zadávány losováním. Studentovi jsou na přípravu k dispozici orazítkované papíry, které mohou sloužit jako podklad při ústní zkoušce. Na pořadí zkoušek, případně se zahrnutím obhajoby diplomové práce, je-li k ní student přihlášen, se komise dohodne před započetím SZZ. Pro zdárné ukončení SZZ musí student splnit všechny čtyři předměty. Nezdar ve kterémkoli z nich neguje celkový výsledek SZZ. S výsledky jsou studenti seznámeni po skončení SZZ týž den. Při neúspěšném pokusu bezprostředně po skončení každého z předmětů. O celkovém hodnocení a výsledku rozhoduje součet kladných i záporných hlasů jednotlivých členů zkušební komise na neveřejném zasedání. U ústní SZZ se hodnotí věcná správnost a plynulost projevu. Zkouška každého předmětu může trvat maximálně 30 minut. Student je povinen se ke všem předmětům kromě absolventského koncertu přihlásit současně.