Státní závěrečné zkoušky

Okruhy

Okruhy ke státním závěrečným zkouškám

Bc. studium | Mgr. studium | GEVES


A. Studijní obor Zeměpis se zaměřením na vzdělávání

  • studijní program: specializace v pedagogice, bakalářské učitelské dvouoborové studium
  • státní zkouška: Zeměpis se zaměřením na vzdělávání (KGE/QZB1):

I. Fyzická geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání

  1. Stavba a složení Země, geofyzikální vlastnosti Země, litosféra
  2. Základní dělení hornin a jejich charakteristiky
  3. Vznik a složení půd, půdní druhy a typy
  4. Endogenní procesy utváření povrchu Země
  5. Zvětrávání, svahová modelace, eolické procesy a tvary
  6. Fluviální procesy a tvary, krasové jevy a jejich zeměpisné rozšíření
  7. Kryogenní a glaciální procesy a tvary
  8. Geomorfologická činnost oceánů, moří a jezer
  9. Geomorfologická činnost organismů a člověka
  10. Vlastnosti mořské vody, pohyby mořské vody
  11. Hydrologické poměry vodních toků - říční sít a povodí, vývoj koryta vodního toku, typy odtokových režimů, povodňové ohrožení
  12. Druhy vodních nádrží podle vzniku a jejich zeměpisné rozšíření, fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jejich vod
  13. Druhy podpovrchových vod, hladina podzemní vody a její pohyb, vodní zdroje
  14. Radiační bilance Země, rozložení teploty vzduchu na Zemi a její sezónní změny
  15. Voda v atmosféře - vlhkost vzduchu, kondenzace vodních par, oblačnost, srážky a jejich časové a prostorové rozložení na Zemi
  16. Vznik a dělení tlakových útvarů, časové a prostorové rozložení tlaku vzduchu na Zemi, proudění vzduchu, místní cirkulační systémy
  17. Vzduchové hmoty a všeobecná cirkulace atmosféry
  18. Klasifikace světového klimatu, klimatické pásy Země
  19. Vliv člověka na změny klimatu, klima měst, problematika globálního oteplování
  20. Přírodní rizika - příčiny přírodních rizik a jejich důsledky na člověka
  21. Floristické a faunistické oblasti Země, areál rozšíření organismů a jeho změny
  22. Charakteristika hlavních geobiomů
  23. Planetární geografie - pohyby Země a vesmírných těles, jejich vlivy na Zemi, čas na Zemi
  24. Matematická kartografie - referenční plochy Země, kartografická zobrazení
  25. Hlavní součásti kompozice mapy, prvky mapy, kartografická generalizace Kartografické vyjadřovací prostředky, kartografická generalizace
  26. Druhy map, metody a mapy tematické kartografie
  27. Státní mapová díla, atlasy, dějiny české a světové kartografie

II. Sociální geografie se zaměřením na vzdělávání

  1. Geografie - objekt a předmět studia, členění, uplatnění a metody výzkumu (aplikace v mikroregionu)
  2. Regionalizace, region, typy regionů, geografické pravidelnosti
  3. Vývoj a rozmístění obyvatelstva na Zemi, demografická revoluce
  4. Přirozený pohyb obyvatelstva, pohlavní a věková struktura obyvatelstva
  5. Mechanický pohyb obyvatelstva, problematika migrace
  6. Rasová, jazyková a národnostní struktura obyvatelstva
  7. Typy a funkce sídel, sídelní systémy, geografie venkovských sídel
  8. Geografie městských sídel - proces urbanizace, prostorové struktury města a procesy jejího utváření
  9. Stádia vývoje světového hospodářství, mezinárodní dělba práce, rozdíly ve vyspělosti a charakteru hospodářství ve světě, hospodářské sektory, HDP aj. ukazatele Přírodní a socioekonomické faktory zemědělství, typologie světového zemědělství
  10. Rozmístění zemědělských plodin, chovů zvířat, rybolovu a těžby dřeva a jeho podmínění
  11. Těžba nerostných surovin ve světě
  12. Klasifikace průmyslu, odvětvové členění, lokalizační faktory, metody hodnocení průmyslu
  13. Zpracovatelský průmysl a energetika ve světě
  14. Vývoj a současné trendy v dopravě, dopravní odvětví a sítě, dopravní dostupnost a  poloha
  15. Odvětví služeb, jejich prostorová organizace, trendy, zahraniční obchod.
  16. Cestovní  ruch - základní pojmy, formy a předpoklady cestovního ruchu, hlavní oblasti cestovního ruchu ve světě

  III. Regionální geografie Česka se zaměřením na vzdělávání

  1. Výhody a nevýhody zeměpisné polohy ČR
  2. Geologická stavba a geologické členění, půdní poměry
  3. Hlavní geomorfologické procesy v ČR a jejich vliv na krajinu
  4. Klimatické poměry
  5. Hydrografická síť, jezera a vodní nádrže, podzemní voda
  6. Územní ochrana přírody a krajiny, životní prostředí a biogeografické poměry
  7. Sociálně geografická a geopolitická poloha, vývoj hranic, zapojení Česka do mezinárodních struktur
  8. Vývoj obyvatelstva a současné demografické charakteristiky
  9. Vývoj osídlení a současná sídelní struktura
  10. Postsocialistická transformace a současný charakter hospodářství (úprava názvu)
  11. Zemědělská výroba - podmínky a rozmístění produkce
  12. Průmyslová výroba - odvětvová a regionální struktura
  13. Doprava a dopravní síť v Česku, služby a zahraniční obchod
  14. Cestovní ruch a rekreace, regiony cestovního ruchu
  15. Charakteristiky regionů - Středočeský kraj a Hlavní město Praha
  16. Charakteristiky regionů - Jihočeský kraj
  17. Charakteristiky regionů - Plzeňský kraj
  18. Charakteristiky regionů - Karlovarský kraj
  19. Charakteristiky regionů - Ústecký kraj
  20. Charakteristiky regionů - Liberecký kraj
  21. Charakteristiky regionů - Královéhradecký kraj
  22. Charakteristiky regionů - Pardubický kraj
  23. Charakteristiky regionů - Kraj Vysočina
  24. Charakteristiky regionů - Jihomoravský kraj
  25. Charakteristiky regionů - Olomoucký kraj
  26. Charakteristiky regionů - Zlínský kraj
  27. Charakteristiky regionů - Moravskoslezský kraj​


B. Studijní obor Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (nahoru)

  • studijní program: Učitelství pro základní školy, navazující magisterské učitelské dvouoborové studium
  • státní zkouška: Zeměpis s didaktikou (KGE/QZM1):

I. REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE EVROPY A SVĚTA:

  • (u jednotlivých regionů vždy charakteristika jejich postavení ve světě a specifik, složek přírodního a sociálního prostředí, společných a rozdílných znaků jednotlivých států atd.)
  1. Německo
  2. Alpské země (Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko) 
  3. Polsko, Slovensko, Maďarsko
  4. Severské státy
  5. Britské ostrovy
  6. Francie a Benelux
  7. Pyrenejský poloostrov
  8. Itálie a Řecko
  9. Balkán
  10. Pobaltí, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko
  11. Rusko
  12. Japonsko a Korea
  13. Čína
  14. Jihovýchodní Asie
  15. Jižní Asie
  16. Střední Asie, Zakavkazsko, Turecko
  17. Jihozápadní Asie (bez Turecka)
  18. Severní Afrika a Sahel
  19. Západní a střední Afrika
  20. Východní a jižní Afrika
  21. Austrálie, Oceánie, Antarktida
  22. Kanada
  23. USA
  24. Střední Amerika
  25. Andské státy (Chile, Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela)
  26. Brazílie a státy oblasti La Plata

II. GLOBÁLNÍ A PROBLÉMOVÁ TÉMATA GEOGRAFIE

  • (obecné uvedení problematiky, důraz na globální časoprostorové souvislosti, vysvětlení příčin a důsledků, globální kontext, srovnání rozdílů ve světě)
  1. Makroregionální členění světa, charakteristiky a srovnání světových makroregionů
  2. Globalizační procesy, světový systém, jádrové a periferní oblasti světa  
  3. Globální problémy – příroda (půda, zdroje, voda, vzduch; příčiny, dopady, budoucí rizika, možnosti řešení)
  4. Globální problémy – lidská společnost (v chudém x bohatém světě; příčiny, dopady, budoucí rizika, možnosti řešení)
  5. Člověk a kulturní krajina, antropogenní procesy v krajině a jejich důsledky (na příkladu ČR)
  6. Geopolitika a politický systém světa (vysvětlení, rozložení moci ve světě, tendence a zájmy velmocí, osy politické spolupráce a napětí ve světě) 
  7. Vývoj politické mapy světa a Evropy
  8. Stát, státní moc a suverenita; formy vlády a typologie států ve světě
  9. Integrační uskupení ve světě (mimo EU)
  10. EU – vývoj, instituce, funkce, cíle a roviny politiky EU; rozdíly mezi státy EU  
  11. Problémové oblasti Evropy a postsovětského prostoru 
  12. Problémové oblasti Asie
  13. Problémové oblasti Afriky a Ameriky 
  14. Regionálně-geografické aspekty rozložení stálých a sezónních tlakových útvarů
  15. Regionálně-geografické aspekty rozložení mořských proudů ve světových oceánech
  16. Regionálně-geografické aspekty mechanického a a chemického zvětrávání reliéfu
  17. Regionálně-geografické aspekty rozšíření půdních typů ve světě
  18. Regionálně-geografické aspekty rozšíření geobiomů v závislosti na měnícím se prostředí
  19. Problematika demografických procesů a migrace obyvatel v globálním kontextu
  20. Geografické aspekty vývoje a rozmístění obyvatelstva ve světě
  21. Rasová, jazyková a národnostní struktura obyvatelstva ve světě
  22. Světové hospodářství (stádia vývoje, mezinárodní dělba práce, rozdíly ve vyspělosti a charakteru hospodářství ve světě, hospodářské sektory, HDP aj. ukazatele)
  23. Regionálně-geografické aspekty a rozmístění zemědělství ve světě
  24. Regionálně-geografické aspekty a rozmístění těžby nerostných surovin ve světě
  25. Regionálně-geografické aspekty a rozmístění průmyslu a energetiky ve světě
  26. Regionálně-geografické aspekty a rozmístění dopravy a služeb ve světě
  27. Regionálně-geografické aspekty a rozmístění cestovního ruchu ve světě

 III. DIDAKTIKA GEOGRAFIE – TEORETICKÁ ČÁST

  • Student/ka v první části odpoví na teoretickou otázku z didaktiky geografie, kterou si vylosuje. Druhou část otázky pojme z hlediska didaktické analýzy daného očekávaného výstupu žáka – tj. zařazení do systému geografických věd a do školního kurikula, resp. do samotného systému výuky zeměpisu na ZŠ. Student/ka musí specifikovat konkrétní výstupy žáků a didaktické prostředky vedoucí k jejich naplnění. 
  1.  Mezinárodní charta geografického vzdělávání a její filozofie. Didaktika geografie jako vědní disciplína. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit.   
  2. Soudobé učební dokumenty (Bílá kniha, RVP ZV, ŠVP). Vliv Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro ZV na koncepci výuky zeměpisu konkrétního učitele (ukotvení geografického učiva ve vzdělávacích programech a školních kurikulech). Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny. 
  3. Rámcový vzdělávací program pro ZV – klíčové kompetence, průřezová témata a jejich provázanost se vzdělávacím oborem zeměpis. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy. 
  4. Současné učebnice zeměpisu pro základní školy a geografické časopisy se zaměřením na vzdělávání, jejich obsah, kvalita a kritéria hodnocení, včetně možností jejich využití ve výuce. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí. 
  5. Vyučovací metody zeměpisu a jejich základní charakteristika a použití v praktické výuce na základní škole (zvážit pozitiva/negativa vedení výuky skrze zvolené výukové metody). Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků. 
  6. Organizační formy vyučování zeměpisu vhodné pro II. stupeň ZŠ se specifikací rozdílů při výuce ve školní třídě a při terénní práci. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel 
  7. Základní struktura vyučovací hodiny zeměpisu a její specifika. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů. 
  8. Hodnocení a základní způsoby ověřování znalostí a dovedností žáků, způsoby evaluace a klasifikace práce žáka. Příklady možné reflexe. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států.   
  9. Mapa jako zdroj geografických informací. Vysvětlit využití různých mapových zdrojů ve výuce zeměpisu (školní zeměpisné atlasy, turistické mapy, plány aj.). Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii 
  10. Klíčové dovednosti a kompetence učitele zeměpisu, praktiky možné sebereflexe. Wellbeing - vztah učitele a žáka. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech. 
  11. Integrované pojetí výuky zeměpisu, mezipředmětové vazby, koncept STEM ve vzdělávání zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje. 
  12. Místní region a krajina ve výuce zeměpisu; specifika výuky. Specifikovat "geografický způsob myšlení", resp. klasický přístup geografa ke studiu krajinné sféry. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich. 
  13. Pracovní listy, dotazníky a učební úlohy a jejich význam a specifika při výuce zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Zásady tvorby testu a jeho hodnocení. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost.   
  14. Využití moderních informačních technologií a geografických dat ve výuce zeměpisu. Zhodnotit výhody a nevýhody použití internetu, možných vzdělávacích aplikací, virtuální reality či nástrojů GIS ve výuce na 2. stupni ZŠ, zásady jejich použití. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu. 
  15. Charakteristika netradičních metod a forem výuky zeměpisu (týmové učení), didaktické zeměpisné hry (klasické či interaktivní aj. z pohledu jejich cílů a přínosu ve výuce na 2. stupni ZŠ. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny.   
  16. Terénní výuka zeměpisu (geolaboratoř, školní zeměpisný pozemek) - cíle, význam, organizace terénní výuky v rozdílných prostředích (město × venkov), exkurze, zeměpisné vycházky. Zásady bezpečnosti práce při výuce. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace. 
  17. Globální rozvojové vzdělávání – specifika, cíle a jeho význam a zařazení v rámci výuky zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: výstup 
  18. Projektová výuka: zásady a její využití ve výuce zeměpisu včetně kritérií pro hodnocení, školní geografický projekt, badatelsky orientované vyučování v hodinách zeměpisu. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin.   
  19. Výtvarný projev ve výuce zeměpisu a jeho funkce: náčrty, schémata a obrazy (fotografie) při výuce. Práce s odborným textem, cestopisem či videem ve výuce. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu.   
  20. Specifika a zásady výuky zeměpisu v rámci distanční či online výuky na 2. stupni ZŠ (MS Teams, Google Meet aj.). Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny.   
  21. Motivace a použití motivačních prvků ve výuce zeměpisu. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit.   
  22. Zásady práce s talentovanými a naopak slabými žáky ve výuce zeměpisu. Geografické soutěže a jejich hlavní cíl a význam pro výuku zeměpisu na 2. stupni ZŠ.  
  23. Cíle výuky zeměpisu na 2. stupni ZŠ aneb Co znamená učit zeměpis?. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů).   
  24. Praktická výuka zeměpisu na 2 stupni ZŠ – zásady, specifika, možnosti využití přístrojového měření a experimentu ve školní lavici a v terénu. Didaktická analýza daného očekávaného výstupu žáka, očekávaný výstup RVP: žák hodnotí a porovnává na přiměřené úrovní polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu. 

IV. DIDAKTIKA GEOGRAFIE – PRAKTICKÁ ČÁST

  • Student/ka si připraví vlastní vyučovací hodinu v podobě mikrovýstupu/ukázky výukové hodiny v délce 15 minut. Po ní bude následovat krátká diskuze a reflexe prezentované ukázky v rozsahu 5 minut.
  • Tematická náplň a podoba vlastních výukových hodin/mikrovýstupů je primárně určena pro 2. stupeň základní školy.
  • V rámci výstupu je vždy třeba představit a jasně formulovat konkrétní výukové cíle, přesnou strukturu ukázkové hodiny/mikrovýstupu a vybrané metody výuky.
  • Student/ka si povinně připraví i dílčí úlohy vedoucí k naplnění cílů hodiny pro žáky a jejich kompetencí např. v podobě didaktických her, pracovního listu, testu, samostatné či skupinové úlohy apod. Tyto dílčí výstupy je student/ka povinen/a vždy předložit a prezentovat v rámci mikrovýstupu.
  • Student/ka může v této části, využít i vlastní materiály ze svého studentského portfolia. V průběhu realizace mikrovýstupu/vlastní ukázkové hodiny student/ka prokazuje svou odbornou způsobilost a znalost vybrané problematiky, jak z pohledu odborného, tak i praktického a z pozice budoucího pedagoga. Prakticky realizuje dílčí část hodiny před odbornou komisí SZZ.
  • Volba 4 témat mikrovýstupů/vlastních ukázkových hodin:
    • Student/ka se na státní závěrečnou zkoušku přihlásí v rámci řádného zápisu skrze STAG.
    • Do určeného termínu, který je řádně vyhlášen před státní závěrečnou zkouškou katedrou geografie PF JU v ČB, si každý student/ka povinně zvolí jedno téma v rámci každého ze 4 okruhů témat pro mikrovýstupy/vlastní ukázkové hodiny.
    • Pro státní závěrečnou zkoušku student/ka zpracuje vlastní didaktickou přípravu na čtyři zvolená témata a v den státní závěrečné zkoušky si vylosuje jedno téma, které předvede jako vlastní ukázkovou hodinu/mikrovýstup komisi pro SZZ.

OKRUHY TÉMAT UKÁZKOVÝCH HODIN/MIKROVÝSTUPŮ

A. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
A.01 Sluneční soustava
A.02 Oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky
A.03 Rotační pohyby Země a jejich důsledky
A.04 Orientace na Zemi – zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy
A.05 Výškopis a polohopis na mapách
A.06 Základní stavba a složení zemského tělesa
A.07 Litosférické desky a důsledky jejich pohybů
A.08 Voda jako exogenní činitel
A.09 Vliv endogenních činitelů na reliéf
A.10 Mapa (druhy map, měřítko mapy, mapové značky)
A.11 Velký a malý oběh vody v krajině
A.12 Místní větry
A.13 Skleníkový efekt a jeho vliv na Zemi
A.14 Zákon půdní zonality
A.15 Charakteristika, hlavní znaky a specifika vybraného biomu světa


B. SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ
B.01 Dynamika vývoje obyvatelstva na Zemi
B.02 Rozmístění obyvatel na Zemi
B.03 Jazyková struktura obyvatelstva
B.04 Náboženská struktura obyvatelstva
B.05 Sídelní systémy
B.06 Porovnání silných a slabých stránek námořní a letecké dopravy
B.06 Integrace států (bezpečnostní a hospodářská seskupení)
B.07 Hlavní světová konfliktní ohniska
B.08 Globální ekologické a environmentální problémy lidstva
B.09 Význam a rozmístění světového průmyslu (hlavní průmyslové regiony)
B.10 Mezinárodní obchod (trasy, hlavní komodity, význam a současné trendy)
B.11 Státní zřízení
B.12 Aktuální trendy ve vývoji osídlení
B.13 Principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí
B.14 Současné trendy zemědělství ve světě (na příkladu živočišné výroby)
B.15 Jádrové a periferní oblasti hospodářství a jejich problémy

C. REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČR
C.01 Poloha území České republiky v rámci Evropy
C.02 Základní geologická stavba ČR a její vliv na přírodní podmínky
C.03 Základní etnografické regiony ČR a jejich hlavní znaky
C.04 Environmentální důsledky těžby nerostných surovin v ČR
C.05 Základní půdní typy v ČR a jejich výskyt
C.06 Říční síť v ČR, její vznik a současná podoba
C.07 Hlavní oblasti cestovního ruchu v ČR (aneb Kam se v ČR podívat a proč?)
C.08 Porovnání silných a slabých stránek silniční a železniční dopravy v ČR
C.09 Jádrové a periferní oblasti ČR
C.10 Místní region na příkladu vybraného území
C.11 Hlavní specifika, charakteristika a porovnání krajů ČR (na příkladu 2 vybraných krajů ČR)
C.12 Obyvatelstvo – základní demografické charakteristiky
C.13 Památky UNESCO v ČR
C.14 Sídelní struktura v ČR
C.15 Základní struktura ekonomiky ČR

D. REGIONY SVĚTA
D.01 Severní Evropa
D.02 Jižní Evropa
D.03 Latinská Amerika
D.04 Andské státy
D.05 Austrálie
D.06 Jižní Asie
D.07 Země Arabského poloostrova
D.08 Severní Afrika
D.09 Země Guinejského zálivu
D.10 Ostrovní státy Asie
D.11 Oceánie
D.12 Státy Korejského poloostrova
D.13 Kanada
D.14 Polární oblasti
D.15 Světový oceán



C. Studijní obor Geografie pro veřejnou správu (nahoru)

  • studijní program: Geografie, bakalářské neučitelské studium
  • státní zkouška má čtyři části - KGE/QGB1, KGE/QGB2, KGE/QGB3, KGE/QGB4:

 KGE/QGB1 Sociální geografie, prostorové plánování a regionální rozvoj

  1. Geografie - objekt a předmět studia, členění, uplatnění a metody výzkumu (aplikace v mikroregionu)
  2. Regionalizace, region, typy regionů, geografické pravidelnosti
  3. Vývoj a rozmístění obyvatelstva na Zemi, demografická revoluce
  4. Přirozený pohyb obyvatelstva, pohlavní a věková struktura obyvatelstva
  5. Mechanický pohyb obyvatelstva, problematika migrace
  6. Rasová, jazyková a národnostní struktura obyvatelstva
  7. Geografické aspekty kultury a náboženství
  8. Typy a funkce sídel, sídelní systémy, geografie venkovských sídel
  9. Geografie městských sídel - proces urbanizace, prostorové struktury města a procesy jejího utváření
  10. Stádia vývoje světového hospodářství, mezinárodní dělba práce, rozdíly ve vyspělosti a charakteru hospodářství ve světě, hospodářské sektory, HDP aj. ukazatele
  11. Přírodní a socioekonomické faktory zemědělství, typologie světového zemědělství
  12.  Geografie plodin, chovů zvířat, rybolovu a těžby dřeva
  13. Těžba nerostných surovin ve světě
  14. Geografie průmyslu - klasifikace průmyslu, odvětvové členění, lokalizační faktory, metody hodnocení průmyslu
  15. Zpracovatelský průmysl a energetika ve světě
  16. Geografie dopravy - vývoj a současné trendy v dopravě, odvětví, sítě, dostupnost, poloha
  17. Geografie služeb - odvětví služeb, prostorová organizace, trendy, zahraniční obchod
  18. Geografie cestovního ruchu - základní pojmy, předpoklady a formy cestovního ruchu, hlavní oblasti cestovního ruchu ve světě
  19. Účastníci procesu územního plánování
  20. Nástroje územní plánování (územně plánovací podklady, dokumentace, politika územního rozvoje, územní rozhodování)
  21. Regulativy a limity územního plánování, proces tvorby územního plánu obce
  22. Vývoj urbanismu a územního plánování na území Česka
  23. Teorie regionálního rozvoje
  24. Regionální politika a regionální rozvoj na úrovni EU
  25. Regionální politika a regionální rozvoj na úrovni Česka, krajů a mikroregionům
  26. Plánování a rozvoj venkova
  27. Státní mapová díla, katastr nemovitostí, metody a mapy tematické kartografie

KGE/QGB2 Regionální geografie Česka a Evropy

  1. Výhody a nevýhody zeměpisné polohy ČR
  2. Geologická stavba a geologické členění, půdní poměry
  3. Hlavní geomorfologické procesy a jejich vliv na krajinu
  4. Klimatické poměry
  5. Hydrografická síť, jezera a vodní nádrže, podzemní voda
  6. Územní ochrana přírody a krajiny, životní prostředí
  7. Sociálně geografická a geopolitická poloha, vývoj hranic, zapojení Česka do mezinárodních struktur
  8. Vývoj obyvatelstva a současné demografické charakteristiky
  9. Vývoj osídlení a současná sídelní struktura
  10. Vývoj hospodářství, transformace a její důsledky
  11. Zemědělská výroba - přírodní podmínky a rozmístění produkce
  12. Průmyslová výroba - odvětvová a regionální struktura
  13. Doprava a dopravní síť, služby a zahraniční obchod
  14. Cestovní ruch a rekreace, regiony cestovního ruchu
  15. Charakteristiky regionů - Středočeský kraj a Hlavní město Praha
  16. Charakteristiky regionů - Jihočeský kraj
  17. Charakteristiky regionů - Plzeňský kraj
  18. Charakteristiky regionů - Karlovarský kraj
  19. Charakteristiky regionů - Ústecký kraj
  20. Charakteristiky regionů - Liberecký kraj
  21. Charakteristiky regionů - Královéhradecký kraj
  22. Charakteristiky regionů - Pardubický kraj
  23. Charakteristiky regionů - Kraj Vysočina
  24. Charakteristiky regionů - Jihomoravský kraj
  25. Charakteristiky regionů - Olomoucký kraj
  26. Charakteristiky regionů - Zlínský kraj
  27. Charakteristiky regionů - Moravskoslezský kraj
  28. Postavení Evropy v současném světě, její členění a vnitřní rozdíly
  29. Severské státy
  30. Britské ostrovy
  31. Benelux a Francie
  32. Pyrenejský poloostrov
  33. Itálie a Řecko
  34. Německo
  35. Alpské země (Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko)
  36. Polsko, Slovensko, Maďarsko
  37. Balkán
  38. Pobaltí, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko
  39. Rusko

 KGE/QGB3 Sociální vědy pro veřejnou správu

  1. Pojem politika, politologie jako vědní disciplína, demokracie přímá a zastupitelská.
  2. Parlamentní demokracie - politický systém Velké Británie; prezidentská demokracie politický systém USA; poloprezidentský systém Francie
  3. Volební systémy, většinový a poměrný volební systém
  4. Politické strany - definice, funkce; vývoj stranického systému za 1. ČSR
  5. Ustava ČR - rozdělení mocí v současné Ustavě ČR, ústavní vývoj v Českých zemích
  6. Politický vývoj v ČR po listopadu 1989. Politický systém a zájmové skupiny, teorie zprostředkování.
  7. Politické aspekty územní samosprávy; obce - základní územní samosprávné celky; kraje - vyšší územní samosprávné celky
  8. Politické myšlení 20. století (významné osobnosti a teorie).
  9. Evropské integrační tendence a jejich historické kořeny a vývoj.
  10. Současné institucionální uspořádání EU, politiky EU
  11. Veřejný ochránce práv. Ochrana národnostních, náboženských, rasových a jiných menšin v demokratickém pluralitním systému.
  12. Aristotelova politická teorie
  13. Platónova politická teorie
  14. Teoretici společenské smlouvy
  15. Konzervatismus (hlavní osobnosti a texty)
  16. Liberalismus (hlavní osobnosti a texty)
  17. Klíčové postavy dějin sociologie (Durkheim, Weber, Simmel, Merton, Dahrendorf)
  18. Klíčové postavy dějin sociologie (Berger, Luckman, Bourdieu, Giddens)
  19. Klíčové sociologické směry a osobnosti (pozitivismus, sociologismus, rozumejłcł sociologie)
  20. Klíčové sociologické směry a osobnosti (strukturní funkcionalismus, dramaturgická sociologie, fenomenologie, sociální konstruktivismus) a paradigmata (konsensuální, konfliktní, interpretativní)
  21. Společnost - konceptualizace rozdílů mezi tradiční a moderní formou sociálního uspořádání
  22. Různé teorie současné společnosti (informační, riziková, volného času, konzumu, práce, postmoderní, pozdní modernity apod.)
  23. Sociální stratifikace a sociologie rodiny (základní rysy uspořádání české společnosti a populačního chování současné populace)
  24. Základní techniky sociologického výzkumu, schéma empirického výzkumu, kvalitativní a kvantitativní výzkum se zaměřením na veřejnou správu
  25. Sociologický výzkum (obecná charakteristika), dotazník, techniky sběru dat, analýza dat, zpráva a programy pro zpracování dat

 

KGE/QGB4 Organizace, management a právo ve veřejné správě

  1. Historie veřejné správy na našem území 1918 - 1990
  2. Role veřejné správy, volených orgánů
  3. Dnešní organizace veřejné správy na území Česka, ústavní principy, členění veřejné správy
  4. Reforma veřejné správy v ČR, etapy reformy, územní princip
  5. Modely veřejné správy v evropských zemích, nástroje a modely podpory ze strany EU, evropský správní prostor
  6. Ustavení orgánů samosprávy, vztah mezi samosprávou a státní správou
  7. Volby v obcích, krajích, parlamentní volby a jejich specifika
  8. Role obcí a krajů v politickém a správním systému ČR
  9. Zastupitelstvo a rada obce, kraje, Obecní úřad a Krajský úřad, starosta a hejtman
  10. Média a veřejná správa v politickém procesu, vztah politiky a správy, role médií
  11. Občanská společnost, nové modely řízení ve veřejné správě (NPM), nevládní neziskové organizace
  12. Kontrola ve veřejné správě, Parlament, Nejvyšší kontrolní úřad, správní a politický význam byrokracie
  13. Dělba moci ve státě, subjekty veřejné správy, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní 
  14. Nabídka a poptávka, užitečnost a chování spotřebitele - uveďte aplikaci nebo ilustraci problému na příkladu ekonomiky Česka
  15. Organizace podnikání, teorie produkce, teorie firmy a tvorba nabídky
  16. Tvorba cen výrobních faktorů - uveďte aplikaci nebo ilustraci problému na příkladu ekonomiky Česka
  17. Národní hospodářství - makroekonomická charakteristika - uveďte aplikaci nebo ilustraci problému na příkladu ekonomiky Česka
  18. Peníze a jejich úloha v národním hospodářství - uveďte aplikaci nebo ilustraci problému na příkladu ekonomiky Česka
  19. 19. Inflace a nezaměstnanost - uveďte aplikaci nebo ilustraci problému na příkladu ekonomiky Česka
  20. Národní hospodářství a mezinárodní ekonomické prostředí
  21. Veřejné finance, veřejný a soukromý sektor ve vztahu k veřejným financím, prostorové aspekty veřejných financí, fiskální decentralizace
  22. Úloha územní samosprávy, reforma veřejné správy a územní samosprávy po roce 1989 ve vztahu k veřejným financím
  23. Nenávratné peněžní transfery, návratné úvěrové příjmy, výdaje územních rozpočtů
  24. Majetek územní samosprávy, rozpočtová soustava, rozpočty územní samosprávy
  25. Struktura rozpočtu města, obce, hodnocení rozpočtů, ukazatele finančního hospodaření, nefinanční aspekty (správní a demografické)
  26. Právo jako normativní systém; jiné normativní systémy; dělení práva; funkce práva ve společnosti; prameny práva ve formálním a materiálním smyslu; dělení pramenů práva dle právní síly
  27. Správní právo a správní věda; subjekty správního práva a jejich postavení; administrativněprávní metoda regulace; správní právo hmotné, procesní, organizační a trestní
  28. Organizace veřejné správy; základní organizační principy; ústřední orgány státní správy; územně nekoncentrované orgány státní správy; územní orgány veřejné správy se všeobecnou působností; orgány samosprávných veřejnoprávních korporací
  29. Formy činnosti veřejné správy; správní akty; veřejnoprávní smlouvy; opatření obecné  povahy; faktické úkony
  30. Odpovědnost za správní delikty; základní rozdělení správních deliktů; pojem přestupku; podmínky odpovědnosti za přestupek; zánik odpovědnosti za přestupek
  31. Správní řízení; základní zásady činnosti orgánů veřejné správy; místní a věcná příslušnost dle s.ř.; opatření proti nečinnosti; správní rozhodnutí; opravné prostředky ve správním řízení
  32. Správní soudnictví; historie správního soudnictví; soustava správních soudů; typy řízení před správním soudem; řízení dle části V. o.s.ř. a jeho vztah k řízení dle s.ř.s.
  33. Správa na úseku vysokých škol; dělení vysokých škol; orgány vysokých škol; akademická obec; vnitřní předpisy vysokých škol

 

D. Studijní obor Cizí jazyky pro evropský a mezinárodní obchod - ruský jazyk, studijní program Filologie, bakalářský neučitelský obor, část státní zkoušky Sociální a regionální geografie (ORJ/QZB4):

ORJ/QZB4 Sociální a regionální geografie

  1. Vývoj a rozmístění obyvatelstva na Zemi, demografická revoluce
  2. Přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, problematika migrace
  3. Struktura obyvatelstva (podle pohlaví a věku, ekonomická, rasová, národnostní a jazyková)
  4. Městská a venkovská sídla
  5. Těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, energetika
  6. Odvětví dopravy a jejich význam v území
  7. Cestovní ruch - formy, předpoklady, rekreační atraktivity
  8. Sociálně geografická a geopolitická poloha Česka, vývoj hranic, zapojení Česka do mezinárodních struktur
  9. Vývoj obyvatelstva Česka, demografické charakteristiky a sídelní struktura v Česku
  10. Zemědělská výroba Česka - podmínky a rozmístění produkce
  11. Průmyslová výroba Česka - odvětvová a regionální struktura
  12. Doprava a dopravní síť v Česku
  13. Cestovní ruch a rekreace v Česku, regiony cestovního ruchu
  14. Postavení Evropy v současném světě, její členění a vnitřní rozdíly
  15. Regionální geografie Skandinávie
  16. Regionální geografie Britských ostrovů
  17. Regionální geografie Beneluxu a Francie
  18. Regionální geografie Pyrenejského poloostrova
  19. Regionální geografie Itálie a Řecka
  20. Regionální geografie Německa
  21. Regionální geografie alpských zemí (Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko)
  22. Regionální geografie postsocialistických zemí střední Evropy (Polsko, Slovensko, Maďarsko)
  23. Regionální geografie Balkánského poloostrova
  24. Regionální geografie Pobaltí, Běloruska, Ukrajiny a Moldavska
  25. Regionální geografie Ruska

Poznámka: u jednotlivých regionů vždy společné a rozdílné znaky států, charakteristiky složek přírodního a sociálního prostředí regionu, integrační procesy, konflikty a jiné problémy.

Literatura

Seznam literatury připravený pro diskuzi v rámci státní závěrečné zkoušky z geografie


Student na SZZ předloží seznam prostudované literatury čítající z tohoto doporučeného seznamu minimálně 10 položek (z každé z níže uvedených oblastí v něm budou alespoň dvě položky). Do seznamu lze zařadit i jinou literaturu, která v tomto doporučeném seznamu nefiguruje, vždy ale po dohodě s vedoucím KGE PF JU.


Regionální geografie, globální a problémová témata geografie | Fyzická a sociální geografie | Didaktika geografie


Regionální geografie, globální a problémová témata geografie:

COLE, J. (1996): Geography of the World´s Major Regions. Routledge, New York, 474 s.

ČERNÝ, K. (2012): Svět politického islámu. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 599 s.

DAVIES, N. (2006): Europe East and West. London, 336 s.

Forge, S., Ham, A., Bainger, F., Bain, A. (2020): Austrálie. Lonely Planet. Svojtka, 324 s. 

Gurňák, D. a kol. (2014): Geografia Ázie. UK v Bratislavě, Bratislava 412 s

Gurňák, D. a kol. (2021): Geografia Afriky. Mapa Slovakia, 832 s.

HAMPL, M. (2009): Globální systém: stav, současné tendence a možné perspektivy distribuce mocenského potenciálu. Geografie-Sborník ČGS, 114, č. 1, s. 1-20.

HORÁK, S. (2008): Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR. Karolinum, Praha, 226 s.

HUNTINGTON, S. P. (2001): Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Rybka, Praha, 447 s.

IŠTOK, R. (2004): Politická geografia a geopolitika. Prešovská univerzita, Prešov, 392 s.

JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P., eds. (2000): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 274 s.

JELEN, L. (2021): Konfliktní regiony světa. Evropa. Nakladatelství ČGS, Praha, 127 s.

KAPLAN, R. (2013): Pomsta geografie: co mapy vyprávějí o příštích konfliktech a boji proti osudu. Bourdon, Praha, 383 s.

KRÁL, V. (1999): Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 348 s.

KREJČÍ, O. (2010): Geopolitika středoevropského prostoru. Professional Publishing, Praha, 393 s.

LANDES, D. S. (2004): Bohatství a bída národů. Proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí. Nakladatelství BB/art, Praha, 632 s.

MADDISON, A. (2007): Contours of the World Economy 1 – 2030 AD: Essay in Macro-Economic History. Oxford University Press, Oxford, 418 s.

MARSHALL, T. (2018): V zajetí geografie: jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku. Rybka Publishers, Praha, 295 s.

MARTÍNEK, J., NOVÁČEK, A. (2023): Regionální geografie střední Evropy. Jihočeská univerzita, České Budějovice, 154 s.

MATLOVIČ, R. (2001): Geografia relígií, Prešovská univerzita, Prešov, 375 s.

MICHAELI, E. (2006): Regionálna geografia Slovenskej republiky. Prešovská univerzita, Prešov, 240 s.

MURPHY, A. B. et al. (2009): The European culture area: a systematis geography. Rowman & Littlefield, Lanham, 425 s.

NOVÁČEK, A. (2005): Dlouhodobé trendy polarizace prostoru v Česku v zrcadle populačního vývoje. Historická geografie, 33, HÚ AV ČR, Praha, s. 367-396.

NOVÁČEK, A. (2012): Dualita Evropy. Historickogeografická analýza. ČGS, Praha. 241 s.

Rémond, R. (2003): Náboženství a společnost v Evropě. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 273 s.

RUPNIK, J. (1992): Jiná Evropa. Prostor, Praha, 352 s.

SEMOTANOVÁ, E. (2002): Historická geografie českých zemí. Historický ústav AVČR, Praha, 279 s.

ŠLACHTA, M. (2007): Ohniska napětí ve světě. Nakladatelství ČGS, Praha, 186 s.

VOTÝPKA, J. (1994): Fyzická geografie Evropy. Universita Karlova, Praha, 258 s.

Wallerstein, I. (2005): Úpadek americké moci: USA v chaotickém světě. SLON, Praha, 286 s.

WOKOUN, R. a kol. (2008): Ekonomika v prostoru – svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Linde, Praha, 189 s.

YUSUF, S., NEBESHIMA, K. (2010): Changing the industrial geography in Asia: The impact of China and India. World Bank, Washington, 256 s.

ZÁHOŘÍK, J. (2012): Ohniska napětí v postkoloniální Africe. Karolinum, Praha, 274 s.

ZAKARIA, F. (2004): Budoucnost svobody. Academia, Praha, 350 s.

ZWETTLER, O. (1992): Historická geografie světa I.: Evropa (5.-17. století). Masarykova Universita, Brno, 227 s.

 


Fyzická a sociální geografie 

(na začátek/ home)

BENITO, G., BRÁZDIL, R.,  HERGET, J., MACHADO, M. J. (2015): Quantitative historical hydrology in Europe. Hydrology and Earth System Sciences, 19, č. 8, s. 3517-3539. 

BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D., (2011): Teorie regionálního rozvoje - nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha, 342 s.

Brázdil, R. a kol. (2002): History of Weather and Climate in the Czech Lands. MU, Brno.

BRÁZDIL, R., DOBROVOLNÝ, P., TRNKA, M., KOTYZA, O., ŘEZNÍČKOVÁ, L., VALÁŠEK, H., ZAHRADNÍČEK, P., ŠTĚPÁNEK, P. (2013): Droughts in the Czech Lands, 1090-2012 AD. Climate of the Past, 9, č. 4, s. 1985-2002.

BRÁZDIL, R., PFISTER, C., WANNER, H., STORCH, H. von, LUTERBACHER, J. (2005): Historical climatology in Europe - The state of the art. Climatic Change, 70, č. 3, s. 363-430.

CORATZA, P., de WAELE, J. (2012): Geomorphosites and Natural Hazards: Teaching the Importance of Geomorphology in Society. Geoheritage, 4, č. 3, s. 195-203. 

CZUDEK, T. (2005): Vývoj reliéfu krajiny České republiky v kvartéru. Moravské zemské muzeum, Brno, 238 s.

DOBROVOLNÝ, P., RYBNÍČEK, M., KOLÁŘ, T., TRNKA, M., BÜNTGEN, U. (2015): A tree-ring perspective on tempoval changes in the frequency and intensity of hydroclimatic extremes in the territory of the Czech Republic since 761 AD. Climate and past. 11, č. 10, s. 1453-1466.

DŽUPINOVÁ, E., HALÁS, M., HORŇÁK, M., HURBÁNEK, P., KÁČEROVÁ, M., MICHNIAK, D., ONDOŠ, S., ROCHOVSKÁ, A. (2008): Periférnosť a priestorová polarizácia na území Slovenska. Geografika, Bratislava, 186 s.

HALL, P. G. (2002): Urban and Regional Planning. Routledge, New York, 248 s.

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. PřF UK, Praha, 147 s.

HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. PřF UK, Praha, 328 s.

HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397-421.

HARTVICH, F., MENTLÍK, P. (2010): Slope development reconstruction at two sites in the Bohemian Forest Mountains. Earth Surface Processes and Landforms, 35, č. 4, s. 373-389.

HORÁK, J., BURIAN, J. a kol. (2019): Prostorové simulační modelování dopravní dostupnosti. Česká geografická společnost, Praha, 360 s.

IRA, V., PODOLÁK, P. (2010): Sídelná štruktúra Slovenska (diferenciácie v čase a priestore). Geographia Slovaca, 27, Geografický ústav SAV, Bratislava, 172 s.

JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. (2004): České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 296 s.

KRAFT, S., HALÁS, M., VANČURA, M. (2014): The delimitation of urban hinterlands based on transport flows: A case study of regional capitals in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 22, č. 1, s. 24-32.

KRAFT, S., MARADA, M., POPJAKOVÁ, D. (2014): Delimitation of nodal regions based on transport flows: case study of the Czech Republic. Quaestiones Geographicae, 33, č. 2, s. 139-150.

KRIŽAN, F., LAUKO, V. (2014): Geografia maloobchodu: úvod do problematiky. Univerzita Komenského, Bratislava, 196 s.

KUBEŠ, J. (2011): Chatové oblasti České republiky. Geografický časopis, 63, č. 1, s. 53-68.

KUBEŠ, J. a kol. (2009): Urbánní geografie Českých Budějovic a Českobudějovické aglomerace I. Ústav vedy a výskumu UMB, Banská Bystrica, 166 s.

KUBEŠ, J. a kol. (2009): Urbánní geografie Českých Budějovic a českobudějovické aglomerace II. Ústav vedy a výskumu UMB, Banská Bystrica, 189 s.

KUBEŠ, J., ed. (2000): Problémy stabilizace venkovského osídlení. Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice, 164 s.

MARADA, M. (2010): Doprava a geografická organizace společnosti v Česku. ČGS, Praha, 165 s.

MIGOŃ, P. (2006): Granite landscapes of the World. University Press, Oxford, 384 s.

NOVOTNÁ, M., ed. (2005): Problémy periferních oblastí. PřF UK, Praha, 184 s.

Ouředníček, M. ed. (2022): Prague and Central Bohemia: Current population processes and socio-spatial differentiation. Karolinum Press, Praha, 170 s.

Ouředníček, M., Špačková, P., Novák, J. eds. (2013): Sub Urbs: krajina, sídla a lidé. Academia, Praha, 200 s.

REYNARD, E., CORATZA, P. (2016): The importance of mountain geomorphosites for environmental education: Examples from the Italian dolomites and the Swiss Alps. Acta Geographica Slovenica, 56, č. 2, s. 291-303. 

SMITH, J. M., PARON, P., GRIFFITHS, S. J. (2011): Geomorphological mapping: methods and applications. Elsevier, Amsterdam, 612 s.

STRAHLER, A. (2011): Introducing Physical Geography. John Wiley, 632 s.

SÝKORA, L.,ed. (2002): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, Praha, 191 s.

SZCZYRBA, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989: vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. Univerzita Palackého, Olomouc, 126 s.

VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. a kol. (2004): Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha, 286 s.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Aleš Čeněk, Plzeň, 318 s. 


Didaktika geografie

(na začátek/ home)

DOSTÁL, J. (2015): Badatelsky orientovaná výuka. Kompetence učitelů k její realizaci v technických a přírodovědných předmětech na základních školách. UPOL, Olomouc. 261 s., https://www.researchgate.net/publication/278406065_Badatelsky_orientovana_vyuka_pojeti_podstata_vyznam_a_prinosy (15. 9. 2022).

DOSTÁL, J. (2015): Badatelsky orientovaná výuka: pojetí, podstata, význam a přínosy. UPOL, Olomouc, 155 s. https://www.researchgate.net/publication/278406065_Badatelsky_orientovana_vyuka_pojeti_podstata_vyznam_a_prinosy/link/558047e108ae607ddc3220a2/download (15. 9. 2022)

Karvánková, P., Popjaková, D., Vančura, M., Mládek, J., eds. (2017): Current Topics in Czech and Central European Geography Education. Springer, Heidelberg, 297 s.

Kühnlová, H. (1999): Kapitoly z didaktiky geografie. Karolinum, UK, Praha, 145 s.

Popjaková, D., Karvánková, P. (2018): Modern School Geography and Inquiry Education. Studia Geographica, 12, s. 166-179, https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09500693.2018.1442598?journalCode=tsed20 (15. 9. 2022)

REES, M., ed.(2006): Vesmír. Eromedia Group, Praha, 512 s.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2003): Geografické dovednosti, jejich specifikace a kategorizace. Geografie – Sborník ČGS, 108, č. 2, s. 146-163.

ŘEZNÍČKOVÁ, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: výuka v krajině. PřF UK, Praha, 182 s.

ŘEZNÍČKOVÁ, D., PAVELKOVÁ, L., eds. (2021): Metodika výuky politické geografie ve všeobecném vzdělávání. Praha, 222 s. https://drive.google.com/file/d/1eiK3neEdgx8ZLesGabJG1J5NibWiQYCe/view (15.9.2022).

STUCHLÍKOVÁ, I., JANÍK, T. a kol. (2015): Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspaktivy. Masarykova univerzita, Brno, 465 s.

SVOBODOVÁ, H., MÍSAŘOVÁ, D., DURNA, R., ČEŠKOVÁ, T., HOFMANN, E. (2019): Koncepce terénní výuky pro základní školy. Na příkladu námětů pro krátkodobou a střednědobou terénní výuku vlastivědného a zeměpisného učiva. MU, Brno, 107 s. https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1238/3439/996-1/0#preview (15. 9. 2022)

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice Tel. 387 773 020 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jeronýmova 10, 371 15
České Budějovice
Tel. 387 773 020 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2022 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies