Megatrendy a udržitelný rozvoj
Centrum pro prognózy při Evropské komisi v r. 2018 formulovalo 14 megatrendů, které nejvýznamněji ovlivňují Evropu. Megatrendy jsou definovány jako dlouhodobé
hnací síly, které jsou nyní pozorovatelné a s největší pravděpodobností budou mít globální dopad. Mohou vám pomoci identifikovat pravděpodobnou budoucnost.
Vedle megatrendů výrazně ovlivňují budoucnost i globální problémy a na ně navazující cíle udržitelného rozvoje formulované OSN.
Učící se organizace
CEJTHAMR, V., DĚDINA, J. (2010). Management a organizační chování. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing.: Učící se organizace podporuje
lidi na všech úrovních, aby se pravidelně a přesně ze své práce učili; má systémy k získávání a učení se informací a k jejich předávání tam, kde jsou
zapotřebí; své učení hodnotí a je schopna se průběžně měnit.
Model učící se organizace podle Sengeho (Senge, P. M.: Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press, 2007).
Future Classroom
Projekt Future Classroom Lab vytvořila síť 33 evropských ministerstev školství
European Schoolnet jako model pro transformaci školní infrastruktury.
Jde o inspirativní, plně vybavené, rekonfigurovatelné prostředí pro výuku a učení, které vyzývá k přehodnocení role vzdělávacích postupů, technologie a designu ve
třídách. Umožňuje zkoumání rolí a kompetencí učitelů a žáků ve vzdělávání v 21. století, různých stylů učení a více personalizovaného, aktivního učení, zkoumání
učebního prostředí a jeho dopadu na zapojení žáků a interakci ve třídě, a zkoumání současných i vznikajících technologií ovlivňujících vzdělávání.
Hluboké učení
Tento termín užívá Michal Fullan pro celek systémových změn, které mohou pomoci tomu, aby učení ve školách nebylo jen předáváním znalostí, ale především výchovou
schopných lidí, připravených čelit výzvám, jako je klimatická změna a další globální problémy. Prosazuje směr zvaný Nová pedagogika pro hluboké učení. Ve „staré“ pedagogice
je ve třídě v centru učitel, který má pod kontrolou vše, co se v hodině odehrává. Zatímco studenti většinu času mlčí a přijímají to, co se jim říká, učitel naopak
většinu času mluví. Nová pedagogika naopak učitele staví do role aktivátora učení, který studentům nabízí otázky a problémy k řešení. Když před žáky/studenty stojí nějaká
zajímavá výzva, jsou zapojení, spolupracují, snaží se přijít s nějakým zajímavým nápadem, pak se opravdu učí. Pokud je před nimi inspirativní úkol, pracují s vervou a radostí.
Hluboké učení tedy znamená učit se způsobem potřebným do budoucnosti, kdy už nebude stačit toho hodně vědět, bude třeba umět řešit problémy.
Učící se organizace, škola jako učící se organizace
OECD shrnulo klíčové dimenze, které charakterizují učící se školu v materiálu s názvem „Co dělá školy učícími se organizacemi?“ (What makes a school a learning organisation?).
Je zaměřen na školy vzdělávající děti a dospívající, nicméně popsané principy jsou dobrým modelem i pro fakulty připravující učitele:
- Tvorba a sdílení vize, v jejímž centru stojí výuka všech žáků a studentů.
- Tvorba a podpora možností dalšího učení pro všechny pedagogické pracovníky.
- Podpora týmového učení a spolupráce mezi pedagogy.
- Vytvoření atmosféry založené na zvídavosti, inovacích a výzkumu.
- Včlenění systémů podporujících výměnu a shromažďování znalostí.
- Výuka, která využívá vnější prostředí a/nebo z něj vychází.
- Modelování a podpora dovedností potřebných k vedení.