1. Zaměřit se na rozvoj kompetencí učitele pro profesní život a praxi v 21. století

PF JU připravuje budoucí učitele pro společnost, jejíž vývoj je dnes těžko předvídatelný. Sociální, politické i ekonomické, kulturní a technologické prostředí prochází transformací, jejíž nejhlubší změny nazýváme „megatrendy“¹. Jde o rozsáhlé vývojové tendence, které započaly v minulosti, probíhají v současnosti a budou dále pokračovat do budoucnosti. Megatrendy radikálně, trvale a nevratně proměňují svět, společnost, kulturu i život lidí. PF JU je musí sledovat, vyhodnocovat a předvídat, jaký dopad budou mít na přípravu budoucích učitelů – expertů pro edukaci v 21. století.

PF JU připravuje učitele pro všechny stupně škol. Rozvíjí jejich profesní kompetence a hodnotové orientace, které jsou nutným předpokladem pro expertnost budoucích absolventů. Významným úkolem proto je zprostředkování základních profesních i obecně lidských hodnot, pěstování a rozvoj kritického myšlení, rozvíjení pozitivního vztahu k vědění, vzdělání a vzdělávání se, orientace v mezinárodním kontextu, rozvíjení schopnosti analyzovat problémy a vyvozovat možná řešení, efektivní spolupráce a sdílení poznatků, konstruktivní komunikace, efektivní využívání nových technologií, otevřenost vůči změnám a výchova k ekologicky udržitelnému životnímu stylu. Tyto vzdělanostní kvality a schopnost studentů nejenom si je osvojit, ale i dále předávat, se mají odrážet v profilu absolventa PF JU.

Profil absolventa studijních programů PF JU vedoucích k učitelství vychází z dlouhodobých strategických cílů vzdělávání v ČR, z Rámce kvalifikací vysokoškolského vzdělávaní, z potřeb edukační praxe i z diskuzí s dalšími fakultami připravujícími učitele, s MŠMT a dalšími aktéry. Od něj se následně odvozují výsledky učení, kterých mají studenti dosáhnout, vytváří se obsahová náplň jednotlivých studijních předmětů, nastavují se vhodné metody výuky a organizační podmínky studia. Profil absolventa je diskutován s výhledem do budoucnosti a je průběžně aktualizován s ohledem na měnící se potřeby společnosti, na diskutované megatrendy či předpovědi futurologů o tom, jak se budou proměňovat školské systémy i život společnosti. Je „živým“ konstruktem, není prázdným, formálním a neměnným pojmem.

PF JU nemůže připravovat budoucí učitele pro školu současnosti; příprava učitelů musí být přípravou pro budoucnost. Profil absolventa studijních programů vychází z potřeb edukační praxe, je výsledkem všestranné spolupráce a je stanoven s vizí budoucnosti.

2. Proměnit obsah vzdělávání učitelů vzhledem k predikovatelným trendům ve společnosti 21. století

Stávání se učitelem je kontinuální proces zahrnující přípravné a další vzdělání podporující profesní růst v průběhu celé profesní dráhy. Kvalitní přípravné vzdělávání je tak základem pro vstup absolventů do praxe a pro jejich úspěšné profesní působení. Je tvořeno čtyřmi pilíři. Oborová složka učitelské přípravy je úzce funkčně provázána se složkou oborově-didaktickou, pedagogicko-psychologickou a s reflektovanými pedagogickými praxemi. PF JU má jasně stanoveno, jak plní nároky na čtyři základní složky učitelské přípravy, a posiluje jejich integrální propojování. Klade si také otázky týkající se vazeb kurikula přípravy učitelů pro mateřské, základní a střední školy; hledá hranice mezi vědními obory a oborovými didaktikami. Kromě toho klade důraz na reflektování praktických zkušeností studentů, a to jak v rámci oborové a oborově-didaktické složky studia, tak v rámci pedagogicko-psychologické složky. Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele. V učitelské přípravě jsou ve výuce na VŠ modelovány tandemová výuka, badatelsky orientovaná výuka, integrovaná výuka, výuka s podporou počítače a další inovativní metody a formy vzdělávání. Ambicí vize UPF je nalézt správný poměr mezi dvěma principy: nácvikem dovedností uplatnitelných v praxi bezprostředně po dokončení studia na jedné straně a rozvojem obecnějších kompetencí učitele na straně druhé.

PF JU zaměřuje přípravu budoucích učitelů na pěstování relevantních kompetencí absolventů potřebných pro profesní život – proměňuje profil absolventa adekvátně vzhledem k trendům ve společnosti 21. století.

3. Nastavit prostředí spolupráce v akademické obci fakulty tak, aby se vize dala uskutečnit

PF JU chce být učící se organizací², využívá jejich principů k posilování spolupráce napříč akademickou komunitou a orientuje ji k dosažení vize. Pro učící se organizaci je charakteristické, že podporuje své členy na všech úrovních, aby se pravidelně a přesně ze své práce učili; má systémy k získávání a učení se informací a k jejich předávání tam, kde jsou zapotřebí; své učení hodnotí a je schopna se průběžně měnit.

Cílem PF JU je vytvořit kulturu týmové práce se společnou vizí a vědomím odpovědnosti za přípravu učitelů v její komplexní podobě. Tak, aby se každý akademický pracovník na této týmové práci a společné vizi podílel a zároveň se mohl spoléhat na odbornou podporu svého týmu. Aby všichni akademičtí pracovníci ve své výuce reflektovali megatrendy, mezinárodní i národní strategické školské dokumenty, futurologické vize proměn vzdělávání i pokroky svých vědních oborů, oborových didaktik a věd o výchově a vzdělávání. Důležité je podpořit v tomto ohledu zejména akademické pracovníky na počátku jejich kariéry, kteří si osvojují specifika vzdělávání vysokoškolských studentů a zároveň potřebují zvládnout nové vzdělávací technologie nebo postupy, popřípadě inovovat vzdělávací obsahy či studijní plány nebo studijní předměty. Významné inovace probíhající v oblasti forem výuky jsou výzvou pro všechny akademické pracovníky; přestože je na fakultě už zavedené kombinování prezenčních i distančních metod výuky s důrazem na využívání výhod obou forem (blended learning), pandemická situace akcelerovala hledání nových metod vzdělávání a jejich technologické podpory. Způsob vedení výuky je navíc v přípravě učitelů sám o sobě důležitým modelem profesních postupů, které si studenti osvojují. Akademičtí pracovníci fakulty tak stojí před novými výzvami stran zkvalitnění přípravy budoucích učitelů i v tomto ohledu a je zřejmé, že další součástí tzv. skrytého kurikula, které si studenti bezděčně osvojují, je i týmové učení a spolupráce akademických pracovníků při vyhodnocování efektivity výuky a inovování a integrování jejího obsahu.

PF JU si je vědoma významného dopadu vzdělávací infrastruktury na výsledky učení studentů³, proto mění dosavadní převládající interiérové řešení svých budov, které poskytuje dobré zázemí zejména pro frontální způsoby výuky tak, aby mohly být zohledněny interaktivní a inovativní metody vzdělávání. Ty často vyžadují specifické infrastrukturní zázemí: laboratoře pro virtuální realitu, simulátory, terénní pracoviště, zázemí pro prakticky výcvik, přístrojové vybavení, přístupy k elektronickým zdrojům dat, future classroom⁴, platformy pro online výuku apod. Fyzické prostředí fakulty přirozeně ovlivňuje to, jak se v něm studující i akademičtí pracovníci chovají, jak často se setkávají, komunikují spolu, kolik času ve škole tráví apod. Fakulta proto soustavně investuje do svého přístrojového a technického vybavení.

PF JU na pravidelných konferencích, přednáškách či setkáních uvnitř fakulty diskutuje podobu a vymezení profesních kompetencí učitele v 21. století, přizpůsobuje profil absolventa programů vedoucích k učitelství, drží krok s rozvojem digitální společnosti užíváním moderních technologií ve výuce. Zlepšuje kulturu spolupráce napříč fakultou i vně, využívá koncept hlubokého učení M. Fullana, diskutuje o pedagogických znalostech obsahu aj. To vše v zájmu modernizace své koncepce učitelské přípravy.

Jsme učící se fakulta. Učíme se navzájem, neustále se učíme, jak lépe vést učení studentů a žáků, sdílíme zkušenosti. Na základě analýz společně tvoříme naši vizi.

4. Nastavit spolupráci na univerzitě, v regionu, na národní i mezinárodní úrovni tak, aby se vize v průběhu let úspěšně a adekvátně naplňovala

PF JU si uvědomuje, že realizovat cíle 1–3 je možné, pokud bude vytvořena fungující spolupráce s aktéry vzdělávání uvnitř Jihočeské univerzity a v regionu, kde fakulta působí. Musí věnovat soustavnou pozornost podnětům ředitelů a učitelů mateřských, základních a středních škol. Musí podporovat spolupráci a sdílení příkladů dobré praxe. Musí reagovat na proměnu škol, které se postupně stávají místem celodenní péče o vzdělávání dětí a dané komunity, pracují se stále větší heterogenitou žáků, a jejichž efektivita je závislá na souhře týmové práce, na níž se podílí vedle učitelů řada dalších pedagogických profesí.

Dalšími významnými partnery jsou ostatní pedagogické fakulty a fakulty připravující učitele na univerzitě, v České republice i v zahraničí. Bez široké spolupráce, bez sdílení a diskuzí se školami a dalšími pedagogickými institucemi, se samosprávou, decizní sférou (zejména MŠMT) a dalšími uvedenými aktéry by PF JU nemohla adekvátně definovat profil absolventa svých studijních programů vedoucích k učitelství.

Profesní učení učitelů je proces rozprostřený do intervalu několika desetiletí. Kvalitní přípravné vzdělávání je základem, další vzdělávání je nezbytností pro další profesní růst. PF JU proto využívá poznatků ze spolupráce s ostatními aktéry i pro tvorbu kurzů dalšího vzdělávání učitelů a také pro doplňování portfolia svých vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly potřebám školské praxe a připravovaly takové odborníky, kteří jsou v proměňujících se školách potřeba.

Předpokladem pro efektivní přípravu budoucích učitelů a odborníků pro edukační praxi je schopnost využít regionální zkušenosti, navázat spolupráci na národní i mezinárodní úrovni, překonávat regionální omezení a získávat zkušenosti mezinárodního charakteru.

¹ Centrum pro prognózy při Evropské komisi v r. 2018 formulovalo 14 megatrendů, které nejvýznamněji ovlivňují Evropu. Megatrendy jsou definovány jako dlouhodobé hnací síly, které jsou nyní pozorovatelné a s největší pravděpodobností budou mít globální dopad. Mohou vám pomoci identifikovat pravděpodobnou budoucnost.

² OECD shrnulo klíčové dimenze, které charakterizují učící se školu v materiálu s názvem „Co dělá školy učícími se organizacemi?“ (What makes a school a learning organisation?). Je zaměřen na školy vzdělávající děti a dospívající, nicméně popsané principy jsou dobrým modelem i pro fakulty připravující učitele:
1. Tvorba a sdílení vize, v jejímž centru stojí výuka všech žáků a studentů.
2. Tvorba a podpora možností dalšího učení pro všechny pedagogické pracovníky.
3. Podpora týmového učení a spolupráce mezi pedagogy.
4. Vytvoření atmosféry založené na zvídavosti, inovacích a výzkumu.
5. Včlenění systémů podporujících výměnu a shromažďování znalostí.
6. Výuka, která využívá vnější prostředí a/nebo z něj vychází.
7. Modelování a podpora dovedností potřebných k vedení.

³ Světová banka vydala v r. 2019 podrobnou zprávu o vlivu školní infrastruktury na učení se žáků The Impact of School Infrastructure on Learning : A Synthesis of the Evidence

⁴ Projekt Future Classroom Lab vytvořila síť 33 evropských ministerstev školství European Schoolnet jako model pro transformaci školní infrastruktury